Colours of Ostrava 2011
Aranis (Belgie)
Oceňovaný avantgardní komorní rock kombinovaný se současnou vážnou hudbou. Zhudebněné přeludy ve stylu Univers Zero a minimalismu Philipa Glasse
Nečekané zvukové výbuchy rušené naprostým tichem. Připomínka toho, co bylo předtím: rockové ambientní básně filmového vyznění skupiny Troissoeur, dávné návštěvnice Colours.
S dvěma bratry ji do roku 2005 vedl skladatel a kontrabasista Joris Vanvinckenroye a nevadilo jim, jak je přirovnávají k Radiohead nebo raným Pink Floyd. „Chceme vytvořit imaginativní svět, takový co neexistuje, takový, co může být zároveň krásný i ošklivý," vysvětloval tehdy Joris a sedí to i na chambers rock Aranis, přestože se v něm nezpívá a nepoužívá elektronika. „Hudba by měla být především přitažlivě krásná, ale my nemůžeme ignorovat experimentální zvuky 21. století ani ty minulé. Naším cílem je najít mezi nimi rovnováhu a nechat se přitom unést hraním vycházejícím z nás těžko popsatelným způsobem," říká o přístupu Aranis hráčka na violu Liesbeth Lambrecht.
Kvartet, co si na svá alba zve prominentní hosty ze scény Rock In Oposition, existuje od roku 2002. Klasicky vzdělané hudebníky zpočátku zajímal také jazz a tango nuevo Astora Piazzolly, postupně se ale dostali k současnému akustickému komornímu post rocku a strukturálně propracovaným emotivním plochám s prvky klasiky, freejazzu a folku.
Žádná svévolná nepřístupnost, do sebe zahleděná komplikovanost, naopak, skladby Aranis okamžitě podchytí zájem i roztěkaných posluchačů vstřícnou zvukomalebností a střídáním dynamických až anarchistických pasáží s lyrickými tony flétny, violy a akordeonu. V té hudbě se zkrátka pořád něco děje.
Foto
