Colours of Ostrava

Proslulý americký smyčcový Kronos Quartet, fenomenální finský akordeonista Kimmo Pohjonen a hráč na elektronické bicí a tvůrce samplů, Samuli Kosminen, a jejich multimediální projekt Uniko

Dohromady plénum titánů s programem: minimalismus, elektronika, moderní klasika, tradice, hrdelní zpěv, rock a bouře nad Baltem s příchutí Středomoří. Do posledního dechu akordeonu, do samého konce předsudků ze symfonií pro intelektuály.

Sedmidílná suita coby zasvěcení do hudby 21. století, kdy strach z kompoziční náročnosti vymazává upřímné podlehnutí z její barokní rozmáchlosti a pastorální, až děsivé síly spjaté s přírodními živly, bez nichž by tak neokázale krásná hudba nemohla vzniknout.

Autorské dílo Pohjonena a Kosminena čerpá ze severského mysticismu, duchovního dědictví šamanských obřadů a tesklivosti ledové neprostupnosti, netlačí ale k zemi depresivní beznadějí, představuje naopak druh vznešeného očištění. Bezešvé spojení smyčců světoznámého kvarteta s lyrizující i běsnivou hrou Pohjonena a samply Kosminena vydolované z měchů akordeonu, strun a hlasů se rozprostírá do fascinující a intenzivní zvukové palety. Nezapomenutelného hudebního zážitku.

Suita UNIKO měla světovou premiéru v Helsinkách v roce 2004. Na albu vyšla až v roce 2010 u významného labelu Nonesuch v produkci Valgeira Sigurdssona z Islandu, respektovaného pro letitou spolupráci s Björk. Koncertně byla s Kronos Quartetem uváděna pouze výjimečně v Moskvě, Norsku a na festivalu Next Wave v Brooklynu a dodnes se společně na jednom podiu scházejí jen při velmi vzácných příležitostech. Vždy po pečlivém zvážení místa a prostředí.

Pro Colours of Ostrava je proto velkým úspěchem a ctí, že z nabídek z celého světa si Kronos Quartet, Kimmo Pohnojen a Samuli Kosminen vybrali právě tento festival.

Kronos Quartet

Nejznámější světový smyčcový kvartet interpretující soudobou vážnou hudbu proslulý průniky do zcela odlišných žánrů: minimalismus, jazzová avantgarda, rock, popmusic, moderní tanec, filmové soundtracky, world music.

Grammy oceněný Kronos Quartet natáčel skladby Šostakoviče, Pendereckého, Jimiho Hendrixe, Astora Piazzolly, Charlese Minguse, Johna Zorna, Henryka Góreckiho nebo Bély Bartóka. Skládali pro něj Arvo Pärt, Phill Glass, Terry Riley i Steve Reich.

Spolupracoval s Davidem Bowiem, Allanem Ginsbergem, Björk, Damonem Albarnem, Dave Matthewsem nebo Hazmat Modine.

„Vždycky jsem toužil po živém, energickém a cool smyčcovém kvartetu bez obav, že mě za to někdo nakope do zadku. Musí ale vyjadřovat názory na život, vyprávět pravdivé hudební příběhy s půvabem, nadsázkou a hloubkou," řekl houslista David Harrington, který Kronos Quartet založil v roce 1973 v San Franciscu a postupně z něho učinil naprosto svébytné a expresivně hrající originální těleso vymykající se jakémukoliv srovnání. Klasice navyklým světovým koncertním sálům Kronos Quartet představil moderní autory i hlasy a nástroje z Afriky, Indie nebo Mexika. Vahou svého jména odmítl striktní dělení na Západní vážnou a etnickou hudbu. Bez předsudků vstupoval do konfrontací s úmyslem nechat se hlavně inspirovat a posunout dopředu.

Nepovrchní, upřímně zamýšlené procesy zkoumání přešly u Kronos Quartetu v kontakty s cizokrajnými hudebníky, jejichž jména do té doby na Západě nikomu nic neříkala. Na albu Pieces of Africa představil núbijského hráče na loutnu oud Hamza el Dina, gambijského griota s korou Foday Musa Suso nebo Hassama Hakmouna z marockého bratrstva Gnawů. Na Early Music zpívali sibiřští Huun-Huur-Tu. Kronos Caravan uvedlo indického tablistu Zakira Hussaina a rumunskou romskou dechovku Taraf de Haidouks, zatímco Nuevo představovalo úvod do mexické hudby a You've Stolen My Heart se zpěvačkou Ashou Bhosle do Bollywoodu a práce geniálního skladatele R. D. Burmana.

Na papíře nezdůvodnitelné kombinace Kronos Quartet proměnil v nerozmetatelné mandaly, kdy zdánlivý chaos přešel v harmonii.

Co Harringtona vedlo k cestám za obzorem, zajímavě vysvětlil: „Pamatuji, že když mě bylo dvanáct a začínal s klasikou, brzy mě došlo, že hraji hodně hudby od Haydna, otce smyčcového kvarteta, ale i Beethovena, Schuberta a Mozarta. Ti všichni žili ve Vídni. A tam jsem nikdy nebyl. Uvědomil jsem si, že hudba souvisí s představivostí. Díval jsem se na globus a už tehdy mě zajímalo, co se hraje v dalších zemích a toužil do vlastní hudby zanést základ, který ji ti zcestovalí velikáni dali, ale s novými perspektivami. Dodnes každé ráno říká: děkuji ti Haydne. Proto pořád cestuji a poznávám a Kronos Quartetu podle toho hraje".

Mezi poslední významné práce ansámblu patří album Floodplain zahrnující autory z Indie, Egypta, Srbska nebo Libanonu. Vrcholí s ním spolupráce s azerbajdžánským zpěvákem extatických duchovních písní mugham Alimem Quasimovem a jeho dcerou Fargan.

Letos Kronos Quartet koncertně uvedl třívětou kompozici WTC 9/11 od Steve Reicha připomínající výročí teroristického útoku na newyorské World Trade Center.

Kimmo Pohjonen & Samuli Kosminen

Finský akordeonista Kimmo Pohjonen dokáže nástroji vyrvat „zaživa střeva": ve studiu i během šílených improvizací na pódiu. Sám nebo se symfonickým orchestrem posunul hranice lidového nástroje do míst, kam před ním dosud nikdo nedohlédl.

„Poslouchal jsem nejrůznější akordeonisty z celého světa a nikdo z nich, skutečně nikdo, nezněl jako Kimmo. Předefinoval přístup k akordeonu, o tom nemůže být pochyb," řekl o něm David Harrington.

Kimmo Pohjonen s vizáží punkáče a pověstí „akordeonového teroristy" vystudoval oddělení lidové hudby na proslulé helsinské Sibeliově akademii. Po setkání s bubeníkem a programátorem Samulim Kosminen přišel na to, že přes samply lze dosud výhradně akustický nástroj „vrhnout do futuristického světa". Společně vytvořili dvojici Kluster.

Kimmovo a Samulinovo horečnaté pátrání po nových zvucích, doprovázených nevídanou světelnou show, přivedlo spoustu posluchačů do rozpaků; nic podobného totiž ještě nezažili.

Na Colours of Ostrava se v roce 2009 představil Kimmo Pohjonen se členy skupiny King Crimson – bubeník Pat Mastelotto a kytarista Trey Gunn – v démonickém, energicky bezbřehém projektu KTU v němž ďábelský Fin doslova exceluje.

„Na akordeon mě naučil otec, pak jsem šest let studoval klasiku, což byla tehdy ve Finsku, kde samostatný akordeonový obor neexistoval, jediná možnost výuky. Čekala mě tedy nudná kariéra klasického hudebníka vystupujícího na vybraných místech. Počátkem 90. let ale na Sibeliově akademii otevřeli oddělení lidové hudby, kam jsem přestoupil a propadl tradici, umožňující vyjádřit se svobodným způsobem. Improvizovat a hrát staré skladby po svém. Věnovat se avantgardě, jazzu, experimentům i severské tradici," vysvětlil Kimmo, jeden z nejdůležitějších a nejvyhledávanějších instrumentalistů dneška.

Vedle vlastních alb skládá rovněž hudbu pro divadlo, film a taneční představení a hostoval na desítkách desek spřízněných umělců. V loňském roce představil svůj nový ambiciózní projekt Haitari Painia / Accordion Wrestling navazující na finskou tradici zápasů doprovázených hráčem na akordeon. Kimmo a deset zápasníků v choreografii Ari Numminena přetransformovali dávný zvyk v hudebně divadelní performanci, multimediální show bořící rozdíly mezi sportem, moderním tancem, hudbou a zábavou.

Samuli Kosminen, absolvent helsinské konzervatoře patří ke špičkovým finským bubeníkům, skladatelům, producentům a především zvukovým experimentátorům se zkušenostmi z rocku, jazzu a popu. Spolupracoval se skupinami Edea, Fat Beat Sound Systém nebo islandskými hvězdami Múm.

„Začal jsem používat samply a elektronické bicí v roce 2000 když jsem potkal Samuliho. Požádal jsem ho, aby mě doprovodil a on vymyslel bicí, které nasamploval ze zvuku akordeonu. Všechno, co jste od Kluster a UNIKO kdy slyšeli, pochází z akordeonu a zní to desetkrát lépe, než jakákoliv rytmika. Našli jsme pro akordeon úplně odlišný futuristický svět. Dokážu na něj tímhle způsobem zahrát prakticky cokoliv," vysvětluje Kimmo Pohnojen.

Zpět na výpis účinkujících